Celiakie neboli nesnášenlivost lepku, je poměrně časté onemocnění a úzce souvisí s dalším, možná méně známým termínem – malabsorpčním syndromem. Malabsorpční syndrom není onemocnění v pravém slova smyslu, jedná se „pouze“ o soubor příznaků, které se mohou vyskytovat u různých onemocnění, nejčastěji však právě u celiakie.

Příznaků neboli symptomů, které doprovází malabsorpční syndrom, je několik. Jedná se o poruchu trávení, poruchu vstřebávání živin, poruchu hybnosti tenkého střeva a poruchu sekrece trávicích enzymů. Pokud se všechny tyto příznaky spojí, dají dohromady již zmíněný malabsorpční syndrom, jehož výskyt je typický např. u cystické fibrózy, u nádorových nemocí, chronických zánětů, ale nejčastěji právě u celiakie. Výskyt této choroby stále stoupá, přestože příčina není známá.

Co to je nesnášenlivost lepku?

Celiakie je autoimunní onemocnění, tedy takové, které si organismus prakticky vytváří sám vlivem poškozené imunity. Častěji jsou postižena děvčata a její výskyt je udáván cca 1:1000. Organismus reaguje neadekvátně na látku, která jinému neublíží, zatímco imunita postiženého jedince se bouří a vzniká obranná reakce organismu. Proč právě tělo některého dítěte takto reaguje a jiného ne, není známo.

Někdy se však uvádí faktory, které ke vzniku onemocnění mohou přispívat. Za normálních okolností mohou dostat děti poprvé lepek až v půl roce věku, a to pouze tehdy, pokud byly celou dobu plně kojeny. Pokud kojeny nejsou, s lepkem se smí začít až v 8. měsíci. Mnohé maminky tyto informace nemají, dítěti proto nic netušíc, podávají lepek i dříve, což může vést k nezvyklým reakcím organismu a následné nepříjemné diagnóze.

Celý princip nemoci spočívá v tom, že při podání lepku, na nějž je alergie, vyvolá lepek atrofii klků tenkého střeva. Klky jsou vlastně takové malé výběžky na sliznici tenkého střeva, které jsou tam proto, aby se zvětšila plocha pro vstřebávání živin. Pokud však vlivem nemoci dochází k atrofii – zániku klků, plochy pro vstřebávání živin ubývá a živiny se tím pádem vstřebávají méně a v menším množství. Co se týče živin, jejichž (ne)vstřebávání odnáší nejvíce, jsou to tuky a vitamíny v nich rozpustné (A, D, E, K), dále bílkoviny a železo.

Jak se pozná miminko postižené celiakií?

První příznaky se projeví až po podání lepku – čili mouky a moučných výrobků, prvních kašiček či zavářek do polévek a omáček. Nejčastěji jsou postiženi kojenci, tedy v období do jednoho roku života. Příznaky jsou pozvolné, ale postupně narůstají:

  • Průjmovitá stolice – stolice u dětí jsou objemné, poměrně páchnoucí a lesklé, kvůli přítomnosti tuku, které není schopen se ve střevě vstřebat, průjmy se sice nevyskytují pořád, ale jsou časté, souvisí především s podávanou stravou a měl by to být první varovný signál pro rodinu dítěte
  • Velké nafouklé bříško
  • Tyčkovité hubené končetiny – svalový úbytek je znát jak na horních, tak i na dolních končetinách
  • Děti neprospívají – nejsou schopny přibrat na váze, ale nerostou příliš ani do výšky
  • Psychické změny – děti jsou plačtivé a nevrlé, mají stále hlad, v noci špatně spí, bývají mrzuté a podrážděné
  • Známky anémie – důvodem bývá zmíněná špatná vstřebatelnost železa v tenkém střevě

Necháte-li dítě bez lékařské pomoci, hrozí komplikace. A ty nejsou zanedbatelné. Dětem při neléčené celiakii hrozí retardace růstu, neboli neprospívání, z důvodu špatného vstřebávání může dojít k anémii, čili chudokrevnosti, která navíc nereaguje na podání doplňků železa. Kromě železa se vlivem atrofie klků hůře vstřebávají i vitamíny rozpustné v tucích, což má za následek hypovitaminózu vitamínu D. Tento vitamín je zodpovědný za správný růst těla, pokud ho je málo, dochází ke křivici, odborně k rachitidě. V neposlední řadě je třeba zmínit, že u neléčené celiakie nebo u celiakie, při které není dodržována dieta, hrozí karcinom tenkého střeva, jehož průběh je velmi zrádný. Probíhá totiž takřka asymptomaticky – bez příznaků, často je klinicky němý, a pokud dojde k jeho zjištění, bývá mnohdy na jeho léčbu již pozdě.

Jaká vyšetření se provádí?

V první fázi se s malým dítětem dostanete do nemocnice či do ordinace lékaře kvůli průjmům a neklidu dítěte, takže na místě je anamnéza s lékařem. Dozajista se bude ptát na potraviny, které jste mu v poslední době podávali poprvé, a pokud vyplyne, že jste podali lepek, provádí se především krevní vyšetření. Tímto způsobem se vyšetřují protilátky proti lepku. Někdy se provádí tzv. střevní biopsie z tenkého střeva neboli sací biopsie. Cílem biopsie je odebrat vzorek tkáně a poslat ho na kultivační vyšetření, přičemž odebrání vzorku má občas svá specifika. V případě celiakie se biopsie provádí při gastroskopii (endoskopické vyšetření žaludku), s tím, že bioptická jehla se zavádí až do tenkého střeva. Poté lékař zhodnotí výsledek vyšetření, a pokud biopsie prokáže poškození střevní sliznice typické pro celiakii, výsledek je jasný. Hodnocení se udává ve čtyřech různých stupních, závisí na závažnosti a poškození střevní sliznice.

Závěr? Celiakie… Je nutná celoživotní dieta?

Po zhodnocení všech vyšetření lékař doporučí prozatímní bezlepkovou dietu. To znamená, že pokud je vašemu dítěti např. deset měsíců, do jeho minimálně 6 let, musíte dávat pozor na podávanou stravu a bezezbytku z ní odstranit lepek. Dieta je tudíž v tomto případě poměrně dlouhá, ale není vyhnutí, chcete-li, aby bylo v dospělosti dítě zdravé. Jakmile je dítěti 6 let (někdy se uvádí až 12 let, záleží na stupni poškození), provádí se tzv. expirační, neboli zátěžový test. Na určitou dobu se přechodně přeruší bezlepková dieta, lepek se do stravy zavede a provádí se opět biopsie tenkého střeva. Je-li vše v pořádku, nejsou znatelné známky atrofie, dítě nemá klinické problémy a cítí se dobře, bezlepková dieta je pro něj minulostí. Je-li však při biopsii zjištěno opět poškození sliznice střeva, dieta už zůstává nasazena celý život a není šance, že by ji pacient někdy mohl přerušit.

Co se týče samotné bezlepkové diety, je nutné dávat velký pozor na tzv. skrytý lepek, který se vyskytuje např. v kečupu, v uzeninách či zmrzlinách.

Jaká je vyhlídka do budoucnosti?

Pokud drží dítě dietu od malička, je zvyklé na „své“ potraviny, nemá problém ji dodržovat dál. Navíc právě dodržování bezlepkové diety je 99% úspěchu, často totiž s narůstajícím věkem dochází k postupnému ústupu obtíží a v dospělosti bývá mnoho celiaků bez příznaků. Pokud však někdo dietu nedodrží, ať už je vina na straně rodičů, nebo v dospělosti na straně tehdejšího nemocného dítěte, vždy hrozí obraz tzv. chronické malabsorpce, kdy je tenké střevo prekancerózou. Tedy je natolik zdevastováno nevhodnou stravou, že přímo čeká na chvíli, kdy bude napadeno karcinomem. Podmínky pro jeho vznik má, bohužel, v takovémto případě přímo luxusní…

Od roku 2005 se rozjel screening, čili aktivní vyhledávání nemocných lidí s celiakií. Přítomnost možné celiakie se zjišťuje především u příbuzných poškozených dětí o 1 – 2 generace zpátky, a také u dětí, které trpí jiným autoimunitním onemocněním, třeba lupénkou, atopickým ekzémem, apod. Neprovádí se u nich přímo invazivní biopsie, jde pouze o kontrolní krevní test, na jehož základě dochází k dalším diagnostickým postupům a teprve poté k případné biopsii.

Jediným nutným krokem při tomto onemocnění je dodržovat dietu a odstranit z dosahu dětí lepek. Není to nepřekonatelný problém, dá se celkem dobře, obzvlášť dnes, v době dostupnosti všech možných druhů potravin, obstarat adekvátní a přiměřená strava, odpovídající nemoci. Zodpovědnost je v tomto případě na místě, nejde totiž o vás, ale vaše dítě, pro které by kolikrát každý rodič snesl modré z nebe. Nechte modř na obloze a raději důsledně dodržujte u svého dítěte správný jídelníček, časem vám poděkuje více, než byste si kdy pomysleli.

Více článků najdete na medicka.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na