Už jste někdy slyšeli termín „adenoidní vegetace“? Laik by dle názvu pravděpodobně soudil, že se jedná o rychle bující zeleninu nebo třeba bylinku v obrovském skleníku. Možná:-) Ale lidový název (zvětšená nosní mandle) nenechá nikoho na pochybách, že jde o známé a poměrně časté onemocnění, které jste právě možná vy, nebo někdo z vašich blízkých, prodělal.

Nosní mandle se anatomicky nachází v zadní části nosohltanu, jde vlastně o jakousi slizniční výchlipku, která je tvořena lymfatickou tkání. Za normálních okolností, u zdravých dětí v pubertě běžně zaniká, někomu však může způsobovat problémy. U některých dětí, mezi 2 – 6 rokem života, kteří trpí častými opakujícími se záněty dýchacích cest, může dojít ke zbytnění lymfatické tkáně, čímž se zvětší i nosní mandle. Lymfatická tkáň okolo mandle může však natolik narůst, že leckdy dochází až k obturaci, neboli úplnému uzávěru mezi nosem, hltanem a nosohltanem.

Jak se adenoidní vegetace projevuje?

U dětí, náchylných k recidivujícím infekcím dýchacího systému, stačí malá krátkodobá rýma a okamžitě dochází k uzávěru již zmíněného okruhu – tedy spojení mezi nosem, hltanem a nosohltanem. Velmi často proto musí dýchat ústy, v noci hlasitě chrápou, můžou trpět nedoslýchavostí nebo se vyjadřují nesrozumitelnou řečí až huhňavostí. Typický je obraz tzv. facies adenoidea – což je „tvář s velkou nosní mandlí“. Takové dítě, přestože je naprosto normální, po psychické i fyzické stránce odpovídá všem svým vrstevníkům, bohužel vypadá, jak mentálně zaostalé dítě.

Jak se zbavit potíží?

Zbytnělá nosní mandle, která leckterému dítěti přináší mnoho potíží, se řeší jen a pouze operativně. Tedy, v první fázi léčby. V tomto případě dochází k odstranění zbytnělé lymfatické tkáně z oblasti nosohltanu, která obklopuje nosní mandli, mluvíme tedy o tzv. adenektomii. Je to poměrně častý zákrok, který probíhá v celkové anestezii. V dnešní době se provádí většinou endoskopicky, na rozdíl od kyretáže, a znamená pro lékaře cílenější a přesnější postup léčby. Navíc pacienta minimálně zatěžuje, nehrozí velké krvácení, díky tomu se snižuje riziko pooperačních komplikací, spojených především s krvácením. Nemocný může dříve odejít z nemocnice do domácího ošetřování, jeho rekonvalescence se značně snižuje. Celá operace však stále znamená jen třetinu úspěchu celkové léčby.

Dalším, mnohdy důležitějším, krokem než samotná operace, bývá rehabilitace nosního dýchání. Ta by měla být zahájena co nejdříve po operaci a je důležité dbát na správné provádění. Děti se při ní učí správně nadechovat nosem a vydechovat ústy. Mnoho z vás si asi nyní klepe na čelo, proč nácvik normálního dýchání? Tento postup je ale velice důležitý. Jednak některé děti skutečně dýchají raději pootevřenými ústy, za druhé právě nádechem přes ústa dochází k prostupu studeného vzduchu z prostředí do dýchacích cest, což mívá za následek další infekty dýchacích cest.

A jste v začarovaném kruhu. Další záněty vedou opět ke zduření lymfatické tkáně, tím pádem nosní mandle zase narůstá, čili adenoidní vegetace recidivuje. Nácvik správného dýchání přes nos má další smysl v tom, že dýcháním nosem vdechovaný vzduch nejdříve dutina nosní oteplí, a teprve poté propustí dál do dýchacích cest. Proto nehrozí tolik recidiv v podobě dalších zánětů.

Někdy nastávají komplikace…

Pokud se infekce dýchacích cest opakují a nosní mandle se opět zvětšuje, její zásobení tkání je obrovské, tudíž podávaná antibiotika nemohou proniknout až k mandli, čímž infekci nemohou úplně vyléčit. Proto dochází ke stálým recidivám a rizikům, jako je opakování celého procesu adenoidní vegetace.

Tělesné proporce a dispozice svého dítěte ovlivnit nemůžete, pozorovat a všímat si odchylek a netypických příznaků byste však měli. Při každé nejasnosti se běžte raději poradit k dětskému lékaři, budete mít jednak jistotu diagnózy a v noci můžete klidně spát, a také, a to především, odhalíte případný problém včas, a tudíž bude i včas nastolena správná léčba. Jde přece o vaše dítě, je snad něco víc?

 

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na