Paměť je psychický proces, při kterém se odráží minulé vnímání, prožívání a chování ve vědomí člověka. Dělí se na dva druhy, a to na krátkodobou a na dlouhodobou. Obě mají svá pozitiva, ale i negativa. Naučíte-li se však efektivně využívat každou z nich, můžete si zkvalitnit a zjednodušit svůj život.

Stalo se Vám někdy, že jste si večer přečetli kapitolu své oblíbené knihy a ráno marně přemýšleli, o čem vlastně kniha pojednávala? Nebo jste opouštěli kuchyň s jasným cílem – jít do koupelny zapnout pračku špinavého prádla, ale než jste do koupelny došli, zapomněli jste, z jakého důvodu jste vlastně opouštěli kuchyň? Může se jednat jen o „špatný den“, nebo máte hlavu plnou jiných myšlenek, které prostě na chvilku vytěsní pračku prádla, ale může se jednat o počátek něčeho méně příjemného, třeba právě o poruchu paměti.

Paměť má zároveň určité fáze, díky kterým se vnímané podněty ukládají. V první fázi dochází ke kódování informací, kdy třeba učivo, které si žák nutně potřebuje zapamatovat, si po přečtení a naučení uloží do paměti pod určitým „kódem“. Další fází je uchování informací, kdy se daná zakódovaná informace jakoby „zamkne“ a poté přichází na řadu vybavování, což je poslední fází paměti, při kterém získáváte znovu zakódovanou informaci, čili vzpomínáte. Někdy trvá delší čas, než zamknutou informaci rozkódujete, ale pokud jste už někdy slyšeli, že „vše naučené je v paměti již uložené, stačí si jen vzpomenout“, je to pravda.

Více informací o krátkodobé a dlouhodobé paměti

Vraťme se nyní ke krátkodobé a dlouhodobé paměti, hlavní rozdíl mezi nimi je jasný. U krátkodobé paměti si člověk danou informaci uchová jen po krátkou dobu, na několik sekund. Kódování informací zde probíhá na základě sluchového či zrakového podnětu – např. pokud potřebujete najít telefonní číslo kamarádky v telefonním seznamu, přečtete si ho a na několik sekund, než číslo vytočíte, jste schopni si ho zapamatovat, poté však číslo okamžitě zapomenete. Což je naprosto normální a správné. Krátkodobá paměť slouží jako pracovní plocha nebo jako přestupní stanice ke dlouhodobé paměti. Nedůležité a nepotřebné informace krátkodobá paměť správně vytěsňuje, aby nezabíraly místo, a nechává tak volný prostor pro další nové informace.

Oproti tomu paměť dlouhodobá kóduje informace podle významu. Informace jsou zde ukládány ve smysluplných celcích, jejichž uložení potřebuje sice více místa, ale zmíněné celky mají mezi sebou logické souvislosti, při jejichž vybavení si vzpomenete na více informací. Kapacita dlouhodobé paměti je neomezená, což je pro mnoho lidí velice dobrá zpráva. Čili, jak bylo zmíněno výše, když se člověk něco naučí a zapamatuje si to, veškeré informace zde zůstávají trvale uloženy. K vybavení informací dochází buď na základě znovupoznání (uvědomíte si, že danou věc jste již někdy někde viděli, slyšeli nebo jste na daném místě někdy byli či projížděli kolem známého místa), anebo pomocí reprodukce. V takovém případě dochází k vybavení informací, aniž byste je současně vnímali (vybavíte si, co je v sešitě dějepisu na druhém řádku vlevo dole podtržené červenou fixou, aniž byste ten sešit otevřeli).

V případě, že si uložené informace z dlouhodobé paměti nemůžete vybavit, nejde si vzpomenout, ztratili jste jen a pouze klíč k otevření zamčené a zakódované informace. Selhalo paměťové vybavení, přesto, že dané informace jsou v paměti stále uložené.

Poruchy paměti

Poruchy paměti se dělí na kvantitativní (kdy je změněno množství paměťových informací) a kvalitativní (kdy se naopak mění kvalita paměti).

Kvantitativní poruchy:

  1. a) hypermnézie – v takovém případě není paměť schopna rozlišit informace mezi podstatnými a méně podstatnými, paměť bývá zahlcena i nedůležitými informacemi, které však člověk není schopen vytěsnit, a poté bývá problém v přesnosti vybavení informací
  2. b) hypomnézie – jedná se o oslabení paměti, kdy si člověk není schopen vybavit základní informaci, např. svoje telefonní číslo, datum narození nebo značku svého auta. Příčinou může být obyčejná únava a vyčerpání nebo psychický útlum, v horším případě i psychická porucha
  3. c) amnézie – známá jako ztráta paměti, většinou na určitý časový úsek, k tomuto stavu dochází nejčastěji po úrazech hlavy, těžkém alkoholovém opojení, epileptickém záchvatu, ale můžete se s ní setkat i při demenci, kdy dochází k trvalé ztrátě paměti. K amnézii dochází náhle, ale stejně náhle může i odeznít a člověku se najednou zase vše vybaví. Někdy za částečnou amnézií bývá i konflikt či nepříjemná hádka, kdy podvědomí vlastně jedince „chrání“, aby vybavení si nepříjemných informací v plné síle nepoškodilo jeho psychiku ještě více.

Kvalitativní poruchy:

  1. a) paramnézie – bývá porušena přesnost, jistota a lokalizace vzpomínek, dotyčný při vyprávění příběhu, který sám prožil, nevědomě vyplňuje mezery nepravými, lživými vzpomínkami, přitom on sám, jako vypravěč, je přesvědčen o jejich pravdivém významu
  2. b) konfabulace – neboli bájná lhavost, typický je příklad Barona Prášila, dotyčný s touto poruchou paměti vypráví smyšlené příběhy, jako by je prožil, jejich obsah bývá velmi často fantastický a člověk vlastně ani nerozlišuje mezi pravdou a fantazijními informacemi, jelikož je přesvědčen o pravém významu svých slov
  3. c) ekmnézie – v tomto případě je porucha paměti spojená s nepřesností v čase, člověk zažil něco třeba před rokem, ale vypráví o tom, jako by to bylo včera
  4. d) kryptomnézie – měli jste tu čest, potkat se na vlastní oči s člověkem, který vymyslel žárovku nebo parní stroj? Pokud ano, pravděpodobně jste se setkali s někým, kdo trpí touto poruchou paměti, jelikož pro nemocného ztrácí časem vzpomínka svůj charakter a on je přesvědčen o tom, že jde o jeho původní myšlenku, tedy, že právě on vynalezl třeba dalekohled nebo žárovku.

Mnoho poruch se většinou objevuje u psychických poruch, u psychóz, u alkoholem poškozených paměťových stop, ale mnohdy stačí únava nebo nepovedený den v práci a obyčejná cesta z kuchyně do koupelny kvůli puštění pračky se může poněkud protáhnout…

Více článků najdete na medicka.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na