Průdušky neboli bronchy, jsou párovým orgánem dýchací soustavy, a spolu s hrtanem, plícemi, průdušnicí a průdušinkami patří k tzv. dolním cestám dýchacím. Průdušky vlastně začínají průdušnicí (tracheou), což je trubice dlouhá zhruba 12 cm, která navazuje na hrtan a bývá uložena před jícnem.
Průdušnice se rozděluje na pravou a levou průdušku, a to ve výši cca 5. hrudního obratle. Místu, kudy vstupují průdušky do plic, se odborně říká plicní branka. Průdušky se po vstupu do plic rozdělují na bronchiální čili průduškový strom, který tvoří pružnou kostru plic. Pravá průduška vede plícemi dolů rovně, levá uhýbá srdci, a proto vede více ke straně. Konečnou částí průdušek jsou bronchioly neboli průdušinky, což jsou vlastně také průdušky, ale o průměru menší než 1 mm.
Akutní bronchitida! Na co si dát pozor…
Na úvod snad jen tolik, že jde obecně o velmi časté onemocnění, které však ve většině případů nepřichází úplně samo. Při postižení průdušek, obvykle dochází i k současnému zánětu buď horních cest dýchacích, nebo může být postižena plíce či hrtan. Co se týče příčiny, jsou v takovém případě, stejně jako u většiny nemocí dýchacího systému, spouštěčem respirační viry. Buď se jedná o viry chřipkové, případně chlamydie nebo rickettsie. Původcem však mohou být i bakterie, a to třeba hemolytický streptokok, pneumokok, stafylokok nebo hemofilus inhfluenza. Menší, ale možnou příčinou, mohou být i kvasinky, plísně, případná inhalace dráždivých plynů či prachů.
Nemůže to být jen chřipka?
Příznaky, které akutní bronchitida vykazuje, se náramně podobají dříve popsanému zánětu horních cest dýchacích, lze ho lehce zaměnit s angínou, chřipkou, ale i zánětem plic. Typickým příznakem totiž bývá nejprve hodně suchý a dráždivý kašel, který postupně přechází v produktivní, čili kašel s vykašláváním žlutozeleného hlenu. Obvykle se přidružuje zvýšená nebo přímo vysoká teplota, výjimkou nejsou horečky atakující 40 stupňů. K tomu je jasná únava, bolest hlavy, kloubů, není vyloučena ani rýma, i když ta je v tomto případě méně častá.
Nebezpečím celého onemocnění je fakt, že poměrně snadno může přejít na zánět plic či zánět středního ucha, a vůbec nejhorší variantou je přechod do chronicity.
Z diagnostického hlediska, pokud tedy navštívíte lékaře, je prioritní popis příznaků, které Vaše onemocnění vykazuje. Dle anamnézy lékař dále provádí poslech plic, kde jsou slyšitelné vrzoty či pískoty signalizující zánět. Odebere krev, která prokáže zvýšené hodnoty zánětlivých markerů, jako je CRP (C – reaktivní protein), FW (sedimentace), krevní obraz a hodnoty imunoglobulinů. Někdy je možné odebrat i sputum neboli hlen na vyšetření kultivace a citlivosti. V takovém případě mikrobiologická laboratoř zjišťuje osídlení hlenu bakteriemi, a dle toho zjistí původce zánětu. Díky tomu se mohou snáze nasadit ta správná ATB (pokud se jedná o bakteriální zánět), která mají citlivost právě na danou skupinu bakterií.
Léčba? Doma nebo raději ve špitále?
Pokud jsou původci onemocnění viry, stačí zalézt do postele a naordinovat si opravdu poctivou, minimálně týdenní, postelovou terapii. Zní to možná dost hrozně, týden „jen tak“ ležet, ale díky riziku přechodu nemoci do chronicity, případnému postižení jiných orgánů dýchacího systému, je tento krok prostě nutný.
Z léků je vhodné podávat antipyretika na teplotu, existují dvě nejčastěji podávané skupiny antipyretik – paracetamolová a ibuprofenová. Obě skupiny mají své známé představitele. K paracetamolovým antipyretikům patří třeba Paralen, Panadol či Ataralgin. Z antipyretik ibuprofenové řady je známý například Nurofen, Ibalgin, Brufen nebo Ibumax.
Obě skupiny jsou vhodné, dobře působí na snížení teploty a je poměrně žádoucí právě tyto skupiny, při srážení vysokých teplot, podávat současně. Tedy, s minimálním 4hodinovým odstupem, ale v těchto rozestupech volit vždy preparát z jiné řady. Kombinace léků bývá účinnější, než v 6hodinových odstupech podávat vždy jen jeden lék stejné lékové skupiny.
Dalšími vhodnými léky na akutní bronchitidu bývají expektorancia na podporu vykašlávání a uvolnění hlenů z dýchacích cest. Známými představiteli bývají Ambroxol, Acetylcystein nebo Emetin.
Na bolest v krku jsou vhodné buď analgetické přípravky v podobě cucavých tablet, případně ústních sprejů, výborný je třeba Stopangin nebo Strepsils, který obsahuje i složku antibakteriální.
Pokud se však vyskytne podezření na bakteriální původ, je nezbytné podat antibiotika, dodržet dobu podání, vybrat celé balení a skutečně si hlídat postelový režim. Jinak by hrozila možnost nemocničního pobytu, což by asi nikdo s radostí nekvitoval.
I když každé onemocnění je nepříjemné, bolí a je velmi vysilující, zkuste se, v případě takovéto protivné bronchitidy, dívat na celou situaci z té lepší stránky. Pár dní volna může znamenat nejen relax pro tělo, ale i pro duši. Ono být chvíli sám se sebou, oblíbenou knížkou a teplým čajem pod teplou peřinou, přece není zas tak nepřekonatelné marodění, co říkáte? 🙂
Více článků najdete na medicka.cz