Jak již název napovídá, rozedma plic, čili plicní emfyzém, je vlastně rozšíření plic a jejich nejmenších částeček, tedy plicních sklípků. Plicní sklípek si můžete představit jako takový malý bonbónek, který je prostoupen sítí kapilár a cév.
Jedná se o úplně nejmenší a nejtenčí konečnou část dýchacího ústrojí, který spolu s průdušinkou tvoří tzv. plicní lalůček. Právě ten je základní stavební a funkční jednotkou plic, díky které plíce fungují, tak, jak by měly. Od konečné poslední části, tedy od plicního sklípku se plicní cesty postupně rozšiřují k plicnímu lalůčku, poté k průdušince, odsud k průdušce, přes průdušnici a hrtan až po dutinu nosní. Celý tento systém si lze představit jako velký rozvětvený průduškový strom, jehož větvemi jsou právě průdušinky a plicní lalůčky.
Průduškový strom a jeho větvení
Pokud vše funguje správně, přepážky, které se nachází mezi jednotlivými sklípky, jsou celé, nepoškozené a člověk je tedy zdravý. Dojde-li však vlivem chronického neléčeného a dlouhodobého zánětu průdušek k vymizení přepážek, místo pěti či deseti oddělených sklípků (bonbónků), je najednou jeden velký bonbon. Tím ale dochází ke zmenšení plochy pro prostup kyslíku do krve. Z toho plyne mnoho nepříjemných potíží, které pacienta zaškatulkují do diagnózy „plicní emfyzém“.
Jak se pozná rozedma plic?
Pacient je dušný, má pocit nedostatku vzduchu a je na poslech znatelně sípavý namáhavý dech. Dalším častým projevem je produktivní kašel, s vykašláváním velkého množství hlenu, přičemž tento kašel je znatelný hlavně po ránu. Jak již bylo řečeno, kvůli splývání sklípků a zmenšování plochy pro proudění kyslíku, může docházet k promodrání rtů či prstů – odborně zvané cyanóze. Někdy se mohou objevit i paličkovité prsty.
Různé typy, různé formy…
U žádné nemoci není nic obvyklého a daného, každá s sebou nese spoustu rizik, komplikací a různých projevů. V tomto případě se rozedma může dělit na tři podstupně. Jako nejtěžší typ je popisován jako tzv. bulózní emfyzém. Jedná se o situaci, při které již zmíněné plicní sklípky ztrácí mezi sebou přepážky, které je oddělují a právě ty sklípky časem splývají v puchýřky. Dalším typem je tzv. stařecký emfyzém, jak název napovídá, tento typ se objevuje u starých lidí. Vlivem vyššího věku dochází ke snížené pružnosti plic a způsobuje to podobné problémy a potíže jako v prvním případě. Posledním typem je tzv. profesionální emfyzém, který je typický u hudebníků hrajících na dýchací nástroje, u foukačů skla nebo třeba u zpěváků. Tedy u těch, kteří zatěžují dýchací cesty ve zvýšené míře a vlivem velké zátěže dochází ke stejným problémům, jako mají celoživotní kuřáci.
Komplikace onemocnění
U nejtěžší formy, tedy bulózní, kdy dochází k tvorbě puchýřů, může dojít k prasknutí pleurální dutiny a dojde k pneumothoraxu, čili vniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny. Pokud je vzduchu málo, většinou se pneumothorax sám vstřebá, pokud jde o větší množství, které se pozná podle prudké bolesti a dušnosti, tak se musí odsát. Dále může dojít k levostrannému selhání srdce, bolestem hlavy a následnému rozšíření cév v oblasti hlavy, což je reakce na nízkou hladinu kyslíku v krvi. Dalšími komplikacemi může být plicní hypertenze, selhávání srdce či srdeční arytmie.
Léčba rozedmy plic
Jako léky první volby, kterými se léčí rozedma plic jsou bronchodilatancia, tedy léky na rozšíření průdušek, které umožňují lepší a snazší dýchání. Většinou se podávají v inhalační či v injekční formě. Obě podání mají rychlý nástup účinku, čili okamžité působení. Z představitelů je známý např. Berodual, Berotec, Foradil, Salbutamol, atd.
Další možností, nyní nefarmakologické terapie, je změna životního stylu. Především se sem zařazuje naprostý zákaz kouření, pobyt na čerstvém vzduchu, dechová cvičení, a nutnost vyhnout se zaprášeným a znečištěným prostředím.
Jedině kombinace vhodných léků se zařazením odlišných životních návyků je cestou k úspěšné léčbě celého velmi vážného onemocnění. Aktivujte v sobě vůli, odepřete si kouření, zařaďte to, co k životu skutečně patří a co je důležité a máte napůl vyhráno.
Více článků najdete na medicka.cz
Četla jsem váš, článek o Rozedmě plic, já ji mám už 4roky ,mám to dědičné po mém otci, můj bratr umřel je to 7let ,měl to samé ale měl naději, na nové plíce, ale vzdal se jich a nechal to mladcimu pacientovi, je můj hrdina, pro to že věděl že tělo bylo oslabené, tak by to ty nové plíce nezvládli. Lecim se Kortykojdy, a vězte že to není nic dobrého mám středně těžkou Rozedmu plic a věřte že bych udělala cokoliv abych to ne měla. Děkuji MONIKA