Spánek je jednou ze základních potřeb našeho organismu. Je nutný k psychické i fyzické obnově sil, během spánku dochází k uvolnění svalů, zklidnění mysli a celkové relaxaci organismu. Spánek je vlastně změna vědomí, při kterém však dochází pouze k jeho zúžení. Ve spánku nedochází k úplnému přerušení psychické činnosti, pouze některé části mozku jsou utlumené, jiné naopak stále pracují.

Dvě fáze spánku

Spánek neprobíhá ve stejné kvalitě a hloubce po celou noc, během ní se střídají dvě základní fáze – REM fáze a nonREM fáze.

REM fáze nebo také rombický spánek je paradoxní hluboký spánek. Tvoří téměř 20% celkového spánku, během noci se vystřídá asi 5x. Právě v této fázi dochází k obnově psychických sil a ke zpracování informací, které jste získali během dne, případně k jejich ukládání do systému paměti. REM fáze spánku je rozpoznatelná tak, že pokud se zadíváte na spícího člověka, který se momentálně v této fázi spánku nachází, bude velmi rychle kmitat očními bulby, bude vypadat neklidně, může dokonce mluvit nebo něco nesrozumitelného ševelit ze spaní. V této fázi se zdají sny, proto také tolik neklidu a možného „vyjadřování“. Probudíte-li se v této fázi, jste schopni pamatovat si, co se Vám zdálo, zároveň, ale budete nevyspalí a unavení.

Oproti tomu nonREM fáze je fáze spánku nutná k fyzické obnově, tvoří tedy zbylých 80% celkové doby spánku, zdají-li se v této fázi sny, ráno si nic nepamatujete. NonREM fáze je nazývaná jako ortodoxní spánek, kterou řídí serotonin, což je látka „dobré nálady“, proto, pokud se ráno probudíte z této fáze, jste krásně odpočatí, vyspalí a cítíte se dokonale zregenerovaní.

Čím musí spánek projít, než nás úplně polapí?

  1. nejlehčí spánek – je to první fáze spánku, kdy dochází ke zpomalení pulsu, dechu a zklidnění, člověk zaujímá svoji oblíbenou “spací“ polohu a tělo se začíná postupně uvolňovat, jakoby „propadat“, do snění
  2. lehký spánek – v této fázi se veškeré tělesné procesy ještě více zpomalují, člověk přestává přemýšlet o všem, co během dne prožil nebo co ho potkalo, postupně se tělo čím dál více relaxuje a mění se vědomí
  3. středně hluboký spánek – je typický naprostou relaxací svalů, pokud znáte ten pocit, kdy už už spíte, ale najednou s sebou strašně škubnete a jakoby se napůl probudíte, děje se to právě v této fázi vlivem uvolňujících se svalů
  4. hluboký spánek – je fáze, ve které už jednoduše spíte, vaše mysl nevnímá okolí, dostává se do REM fáze, a následnému pravidelnému střídání obou výše zmíněných fází

Pro kvalitní spánek, který přinese dokonalé odpočinutí a mysl plnou energie, je nutné, aby střídání fází probíhalo nepřerušovaně, čili bez probouzení. Jelikož každým procitnutím se dostáváte ve spánkovém rytmu opět na úplný začátek a obě fáze se pak již nestihnou v dostatečné míře vystřídat tak, aby přivodily kvalitní a zklidněný spánek.

Jaké mohou nastat poruchy?

Poruchy spánku se vyskytují poměrně často a mohou se projevovat v různých směrech.

Inverzní spánek bývá projevem poruchy spánku v jeho rytmu. Za normálních okolností lidé spí v noci a ve dne jsou bdělí, při této poruše je tomu naopak – ve dne postižený spí, a v noci je vzhůru. Tento stav asi velice dobře znají starší lidé, kdy je u nich potřeba spánku nižší než u lidí v produktivním věku.

Hypersomnie – je zvýšená potřeba spánku, tedy nadměrná spavost. Postižený spí nejen během noci, ale i ve dne, často bývá prvním příznakem snížené funkce štítné žlázy nebo se vyskytuje při tzv. únavovém syndromu, kdy se dotyčný cítí velmi unavený, vyčerpaný a může kdykoli usnout.

Hyposomnie – insomnie – je opakem hypersomnie, čili logicky vyplývá, že půjde o poruchu spánku ve smyslu snížené potřeby spánku.

Z dalších poruch je známé časté probouzení během noci, neschopnosti v noci usnout nebo se může doba usínání nadměrně prodlužovat, což bývá typické pro úzkostné a neurotické poruchy, nebo jen při rozrušení, případně paradoxně při nadměrné únavě, kdy už by tělo velice potřebovalo spát, ale mysl se stále brání. Občas se může stát, že u některých lidí dojde k předčasnému probouzení, což bývá často u depresí.

Specifickou poruchou je tzv. narkolepsie, což je stav, kdy nemocný nemůže usínání překonat, usne kdekoli a kdykoli, třeba jen na krátkou dobu. Může k tomu dojít i při velmi bizarních situacích – při řízení auta, v práci, při čekání na tramvaj… Obvykle může jít o prvopočátek epilepsie, ale k jejímu potvrzení je nutné specifické vyšetření.

Soubor poruch parasomnie

Větším souborem poruch jsou tzv. parasomnie, což jsou různé typy chování během spánku. Může docházet k somnabulismu – náměsíčnosti, která se občas může objevit i po velké únavě u zdravých lidí, dále k somnilogii – mluvení ze spaní, případně nepříjemnému bruxismu, neboli skřípání zubů.

Samostatnou skupinou jsou noční děsy, především u dětí. Projevují se tak, že dítě náhle během noci ze spánku začne křičet, má vyděšený a úzkostlivý výraz v obličeji, ale ráno si nic nepamatuje, tudíž není možné zjistit, čeho se bálo. Většinou jsou však tyto stavy vázané na určité změny v životě dítěte.

Mnoho poruch a neklidného spaní mají prvotní příčinu ve stresu a chaotickém způsobu života. Udělejte si ve svých životech pořádek, zklidněte sebe i mysl a hlavně si nenechte nikdy ničím a nikým vzít ten nejsladší dar, který máme.

Více článků najdete na medicka.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na