Už Vám někdy někdo řekl, že jste inteligentní? Že rychle chápete, jste bystří a máte vysoké IQ? Nebo jste se naopak dozvěděli, že máte nesmírný talent na malování, nebo na sport, že jste hotoví géniové při hře na housle? Občas kolem vás určitě prolétnou slova jako „intelekt“, „inteligence“, „talent“ či „genialita“.
Jisté je, že Pán Bůh nám do vínku dal každému opravdu kousek nějakého nadání na něco, jinému zase na tamto. Jak ale poznat, že ve vás dříme druhý Beethoven nebo že by Vaše dcera časem mohla směle konkurovat Gábině Koukalové?
Intelekt je na rozdíl od inteligence, rozumová schopnost, která je dána souborem vrozených funkcí a získaných předpokladů či dovedností. Oproti tomu inteligence je schopnost správně si uvědomit danou situaci, porozumět ji a umět ji co nejvhodněji a nejrychleji řešit. Velice závisí na vrozených vlohách jedince.
Talent označuje mimořádně vyvinuté intelektové schopnosti v nějakém určitém směru. Několikanásobným talentem se myslí genialita. Jedná se o mimořádně rozvinuté schopnosti intelektu, které mají velký společenský dosah
Jeden typ inteligence? Ani náhodou…
Pokud jste byli na základce dobří v matematice, zato na diktáty jste záhadně chyběli, případně schytali trojku s odřenýma ušima, pravděpodobně u vás převažuje inteligence teoretická, která operuje především se symboly. Tudíž se zde jistě poznávají chemici, fyzici či již zmínění matematičtí géniové.
Operujete-li rádi s objekty, rádi se věnujete manuálním činnostem, především těm, které podporují jemnou motoriku, máte-li cit pro pohyb a dovedete zaujmout nejednu partnerku svými ladnými gesty, jste pravděpodobně majitelem praktické inteligence. Tento typ u sebe většinou najdou chirurgové, tanečníci nebo vrcholoví sportovci.
Posledním typem je tzv. sociální inteligence, což je schopnost jedince komunikovat s okolím a projeví se při jednání s lidmi. Tito lidé mají dar kohokoli „ukecat“, dovedou velmi bystře volit vhodná slova a nebojí se komunikace ve společnosti obecně. Jsou velmi společenští a lidé je přitahují jako magnet. Stejnou schopnost však mají i lidé empatičtí, tedy tací, kteří rádi poslouchají povídání či problémy ostatních.
Mají dar naslouchat a opravdu slyšet, což je v dnešní době, bohužel, stále větší komfort. Empatie neboli vcítění se do pocitů ostatních je velmi užitečná schopnost, která dokáže lidi odstřihnout od sebe samých a napojit se tím na druhého člověka, čímž je pak empatik schopen snáze pochopit situaci dotyčného a případně mu poradit. Nevýhodou je, že empatičtí lidé se často až příliš trápí problémy ostatních a nedovedou si označit asertivní hranici, za kterou už by nikoho pustit neměli.
Jak se dá zjistit míra intelektu?
K vyšetření se používá mnoho různých testovacích metod, tzv. IQ testů Jejich hodnota se vyjadřuje inteligenčním kvocientem, jehož výsledek bývá udáván jako poměr výsledku testu ke kalendářnímu věku, a to celé se vynásobí stovkou. Vyjde vám číslo, kterým je s nejvyšší pravděpodobností hodnota vašeho IQ. Tato cifra bývá dána ze dvou třetin geny a pouze z jedné třetiny chováním.
Podle hodnot IQ se měří stupeň inteligence.
- Pod 20 – idiocie
- 20 – 49 – imbecilita
- 50 – 69 – debilita
- 70 – 79 – slaboduchost
- 80 – 89 – podprůměrná inteligence
- 90 – 109 – průměrná inteligence
- 110 – 119 – nadprůměrná inteligence
- 120 – 139 – vysoká inteligence
- Nad 140 – velmi vysoká inteligence
Spadáte-li mezi průměr, tvoříte skupinu spolu s dalšími 48% lidmi. V tomto případě je dokázáno, že právě tito lidé bývají nejvíce připraveni na život a jsou schopni v něm obstát. Dovedou si totiž z každého inteligenčního typu vzít kousek, což jim zajistí globální pohled na život a schopnost rozumově řešit problémy. Oproti tomu, lidé s narůstající inteligencí, jsou špičkami ve svém oboru. Jedná-li se o matematiky či astrofyziky, mají velký potenciál k vytvoření nového objevu. Jsou natolik zahlceni světem, ve kterém žijí, že si občas nevzpomenou na to, že mají kolem rodinu, přátelé, a že existuje něco jako volný čas nebo dovolená. Ve svém oboru chtějí být lepší a časem až nejlepší, a svět takové lidi nutně potřebuje, aby se mohl posouvat stále dál.
Buďte rádi za své „velké dary“ v podobě i těch nejmenších talentových schopností. Důležité je každé nadání brzy rozpoznat a rozvíjet ho tím správným směrem. Jedině tak najde každý člověk v životě ten správný smysl, a vyhne se tak strádání, depresím, pocitům zmaru či, v nejhorším případě, sebevražedným činům.
O poruchách intelektu, jejich projevech a případném začlenění se do společnosti, bude připraven další článek.
Více článků najdete na medicka.cz