blank

Pravda, zácpa ne vždy souvisí se střevní leností, ale laicky by se dalo chápat, že pokud si tlusté střevo naordinuje pár dní klidu, nebude probíhat defekace, čili vyprazdňování stolice. Tento reflexní děj má své místo v sakrální – křížové oblasti, centrum pro vyprazdňování se nachází v mozkové kůře. Pokud je střevo plné a potřebuje se vyprázdnit, vyšle informaci z centra v mozku ke svalovým svěračům v konečníku. Tehdy si člověk uvědomí, že by měl navštívit toaletu a poté na řadu přichází vůlí ovlivnitelné svěrače, které řídí samotnou defekaci. V případě, že se v organismu děje něco jinak, než by mělo být, dojde k zácpě.

Zácpa je vlastně obtížné, někdy i nepříjemné vyprazdňování stolice, spojené s bolestí břicha, nevolností, nepříjemným tlakem v konečníku, flatuencí, nadýmáním, únavou a celkovou tělesnu nepohodou. Udává se, že pokud v průběhu alespoň 3 dnů se člověk nevyprázdní, hovoříme o zácpě a o nutnosti s daným stavem něco dělat.

Jaké mohou být druhy zácpy?

  • Zácpa návyková – habituální – jedná se o schopnost střeva zadržet stolici na nějakou dobu, což však vyvolává bolesti břicha, bolest hlavy a nekonformitu člověka. K tomuto druhu zácpy dochází např. u studentů či pracujících lidí, kteří mají nutkavou potřebu vyprázdnit se třeba ve škole či v práci, ale z určitého nepohodlí a nedostatku intimity, čekají s vyprázdněním až po návratu domů. Jenomže tehdy už bývá pozdě, k vyprázdnění nedochází, a pokud se podobná situace opakuje pravidelně, pro organismus je to pochopitelně špatně, protože střevo nemá vhodný prosto pro vyprázdnění prakticky nikdy. V tomto případě dochází k dlouhodobému potlačování defekačního reflexu a nastává zácpa
  • Zácpa psychická – tento typ zácpy lehce souvisí se zácpou návykovou, kvůli velkému množství lidí či změně prostředí nemůže k vyprázdnění dojít
  • Zácpa organická – důvodem bývají anatomické příčiny (např. srůsty) ve střevě, nebo jiné onemocnění zažívacího traktu, třeba střevní neprůchodnost, tehdy je prvotním příznakem zástava plynů, zvracení, kolikovité bolesti a meteorismus
  • Zácpa druhotná – doprovází jiná onemocnění nebo stavy v našem těle, ale příčina není přímo ve střevě, např. v těhotenství, při mentální anorexii, při snížené činnosti štítné žlázy. Důvodem mohou být i užívání léků – např. antacida (léky na snížení překyseleného žaludku), analgetika (léky proti bolesti), přípravky obsahující železo či vápník mohou vyvolat jako nežádoucí účinek právě zácpu.
  • Zácpa jako samostatná nemoc:
  1. a) syndrom líného střeva – o této funkční poruše mluvíme tehdy, pokud dochází k prodloužení času průchodu stolice střevem
  2. b) fekalom – jedná se o problém především u dlouhodobě ležících pacientů, kteří se nemohou hýbat, v jejich případě dochází k vyprazdňování hnědé tekutiny, ale uvnitř střeva zůstává tuhá spečená stolice, tzv. skybala, tento stav se řeší buď manuálně, kdy se ručně snaží zdravotní sestra či lékař dostat přes konečník k zatuhlé stolici a pomoci jejímu odchodu, případně se používají přípravky na změkčení stolice (např. Lactulosa)

Co s tím?

Pokud máte pocit, že by se tento problém mohl týkat Vás, zkuste upravit životosprávu – zařaďte do svého denního režimu více pohybu, obohaťte svou stravu o vlákninu a především nepotlačujte vyprazdňování, vyvarujte se stresových situací a dbejte také na pravidelný pitný režim. Traduje se, že třeba černá káva urychluje střevní peristaltiku, stejně jako ovesné vločky, hodně ovoce a zeleniny. Je dobré si hlídat pravidelnost vyprazdňování, je dokázáno, že centrum pro vyprazdňování pracuje především mezi 5 – 7 hodinou ranní, kdy bývá největší potřeba pro vyprázdnění stolice. Naučte si v tuto dobu, i kdybyste potřebu neměli, vyšetřit pár minut a zkoušet každý den ve stejnou dobu vyprázdnit se. Tímto návykovým chováním si lze, krom jiných výše popsaných doporučení, dopomoci k pravidelnému vyprázdnění.

Pokud tato opatření nepomáhají, je nutné navštívit lékaře a poradit se s ním o jiné, medikamentózní terapii.

Léky na podporu střevní peristaltiky se nazývají laxativa. Dělí se na dvě skupiny – šetrná a kontaktní.

Šetrná laxativa mohou být buď osmotická, laxativa zvětšující střevní objem nebo salinická laxativa s obsahem solí.

Do první skupiny patří již zmíněná Lactulosa, což je disacharid, který se štěpí ve střevě a působí v něm osmoticky, čili tak, že na sebe váže vodu. Dále jsou vhodnými osmotickými prostředky glycerinové čípky, které slouží k obnovení defekačního reflexu. U čípků je nutné dát pozor na závislost a pravidelné užívání, především starší lidé těchto látek rádi zneužívají a používají je častěji, než by měli.

Mezi laxativa, která zvětšují střevní objem, patří Osemenní jitrocele indického, neboli Psyllium.

Nejznámějšími salinickými laxativy bývá Síran hořečnatý neboli hořká sůl anebo Síran sodný, známý jako glauberova sůl, laicky Šaratice či Zaječice.

Všechna šetrná laxativa jsou bezpečná z hlediska návyku a mohou se používat dlouhodobě, vždy ale pod dohledem lékaře.

Druhou skupinou laxativ jsou tzv. kontaktní, jejichž nevýhoda spočívá v tom, že kvůli možnému návyku se nesmí používat dlouhodobě. Mezi známé a vhodné přípravky patří třeba Regulax nebo Fructolax, který se řadí mezi antrachinony. Anebo je vhodné zkusit např. Guttalax, kdy se cca 10-20 kapek užije na noc, působit začíná asi po 8 hodinách, tudíž v ranních hodinách je reálná možnost vyprázdnění.

Zácpa nepatří sice mezi nejzávažnější problémy zažívacího ústrojí, ale jde o nepříjemný pocit, který dokáže pěkně potrápit. Navíc dlouhodobá zácpa vede k potížím, které jsou nesnadno řešitelné. Volte proto nejdříve změnu životního režimu a životosprávy, ale pokud nevykazujete žádné výsledky, neváhejte kontaktovat lékaře, nebo alespoň lékárníka, který poradí a dokáže vybrat ten správný prostředek s ohledem na váš zdravotní stav.

Více článků najdete na medicka.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte prosím komentář
Please enter your name here

three × 3 =