Jedná se o zánětlivé chronické onemocnění páteře a meziobratlových kloubů, postihuje také měkké tkáně podél páteře, spoje mezi obratli a žebry a mezi žebry a hrudní kostí. Vyskytuje se častěji u mladších mužů.
Nemoc popsal v roce 1892 ruský neurolog a psychiatr Vladimir Michajlovič Bechtěrev. Nebyl to však objev té doby, známky Bechtěrevovi nemoci byly nalezeny na lidských ostatcích staroegyptských mumií. Jsou národy, kde je výskyt Bechtěrevovi choroby frekventovanější než u jiných národů.
Jak se nemoc projevuje
Záněty tkání postupně omezují hybnost páteře, hrudníku a tím také dochází ke snížení dechové kapacity plic. Onemocnění doprovází bolest. Může být také postižen kyčelní a ramenní kloub, oční duhovka.
Nemoc začíná bolestí a ztuhlostí páteře a hrudníku. Poprvé o sobě dává nemoc vědět mezi 15. – 30. rokem. Bolesti jsou největší ráno, postupem dne se lepší, jak se člověk rozhýbe. Pohyb postiženému velice pomáhá, naopak nečinnost vše zhoršuje.
Zánětlivé změny vedou k postupnému podsazování pánve a tím k vytvoření bederní lordózy. Těžiště těla se přesouvá dopředu. Bederní lordóza se částečně vyrovnává, ale vytvoří se hrudní kyfóza (vyhrbí se), což postupně vede i k vytvoření krční lordózy (zaklonění). Nemocný se snaží přesunout těžiště těla do původní polohy, začne pokrčovat nohy v kolenou. Deformace páteře se tak ještě více zhorší.
Léčba
Bechtěrevova nemoc prozatím není vyléčitelná, léčba se zaměřuje na zmírnění nepříjemných projevů choroby. Předepisují se nesteroidní antirevmatika, která zmírní bolest a tlumí zánět. V pozdějších stádiích imunosupresiva.
Velkým pomocníkem je však rehabilitace. Základem je aktivní cvičení. Zaměřuje se na udržení pohyblivosti páteře, zvětšení pohyblivosti ramenních a kyčelních kloubů, protahování zkrácených svalů, relaxaci napjatých svalů a posílení ochablých svalů. Také na udržení dechové kapacity plic.
Více článků najdete na medicka.cz