. Jedná se o svalovou trubici, která prochází celým hrudníkem a ústí do žaludku.){kind=link}
Dalším orgánem uloženým za dutinou ústní a hltanem je jícen (esofagus). Jedná se o svalovou trubici, která prochází celým hrudníkem a ústí do žaludku. Díky peristaltickým (neboli posunujícím se) pohybům, směřuje potravu z jícnu do žaludku. Mezi nejčastější nemoci, které mohou jícen postihnout, jsou divertikly jícnu.
Jícnové divertikly
Toto onemocnění je poměrně časté, jedná se o výchlipku (čili divertikl) stěny jícnu. Nejčastěji vzniká v místech, kde se jícen zužuje, tedy buď na přechodu mezi hltanem a jícnem, případně na jeho konci, kde vstupuje jícen do žaludku.
Divertikly dělíme na pravé, kdy dojde k výchlipce celé stěny jícnu, a na nepravé. V případě nepravýc, divertikl postihuje pouze sliznici a svalovinu jícnu. Divertikly mohou být několika druhové, poznají se podle odlišných klinických potíží.
Jak poznat, že trpím touto nemocí?
Mezi základní projevy patří porucha v polykání (odborně dysfagie). Potravu, kterou jste dříve naprosto bez problémů polykali, vám najednou půjde hůře a s obtížemi spolknout. Budete cítit, jako by vám sousto uvízlo v krku a vy ho nebudete moci dostat dále do žaludku. Dalším poznávacím znamením je tzv. regurgitace potravy. Jde o stav, kdy se sousto jakoby vrací z jícnu zpět do hltanu a do úst. Výchlipka totiž způsobí, že uvízlé sousto se nakonec dostane ven, ale místo, aby pokračovalo směrem dolů k žaludku, vrací se na opačnou stranu, čili do úst. V případě, že v divertiklu potrava zůstává a nemůže odejít pryč, začíná se tam rozkládat, což vyvolává zápach z úst. Pokud si nejste stále ještě jistí, stačí na místo, kde pociťujete neobvyklé pnutí, zatlačit a uslyšíme „škroukání“, které je zapříčiněno právě přelévajícím se obsahem v divertiklu.
Vyšetření jícnových divertiklů
Výše popsané problémy vás zavedou do ordinace lékaře, kde mu všechny příznaky popíšete a on vás ihned pošle na endoskopické vyšetření jícnu – tzv.ezofagoskopii. Je to sice nepříjemné vyšetření, ale nezbytné pro zjištění problémů a následné léčbě.
Dalším vyšetřením, které se může provést a většinou hojně provádí je RTG vyšetření pasáže zažívacího traktu. Jde o vypití kontrastní (průhledné) látky, v tomto případě báryové suspenze. Po jeho vypití se provádí RTG, který zobrazí postižený jícen, právě díky této látce. Jak báryová suspenze prochází zažívacím ústrojím, provádí se několik rentgenových snímků, které divertikl odhalí.
Terapie jícnové výchlipky
Pokud pacient nemá problémy polykací, ani regurgitační, většinou se lékařem pouze sleduje, dochází na kontroly a pozorují se případné změny či zhoršení stavu. V případě, že problémy přetrvávají a dotyčného omezují, nebo dokonce vyřazují z běžného denního rytmu, je nezbytná chirurgická terapie. Operace spočívá v odstranění divertiklu a následném zašití rány. Preventivně se po operaci podávají antibiotika, aby nedocházelo k zanícení rány, případně ke vzniku infekce z oslabení organismu.
Onemocnění není příjemné, doprovázející potíže mohou pacienta poměrně dost obtěžovat. Kvůli problémům s polykáním a vracením jídla, se může dotyčný jídlu raději vyhýbat, z čehož plynou další problémy a nežádoucí hubnutí. Proto je nutné, pokud trpíte jakýmkoli příznakem, navštívit lékaře a daný problém řešit. Nemoc v počátečních stádiích se vždy lépe a snáz léčí. Nevyplácí se před problémy strkat hlavu do písku, včasným zásahem pomůžete sobě. A pokud budete v pořádku vy, budou i všichni okolo vás.
Více článků najdete na medicka.cz