Nejrůznější kroužky a zájmové útvary zabývající se jógou už předškolních dětí, jsou dnes na vzestupu. I sebezkušenější lektor však mnoho nezmůže, pokud k nim my, jako rodiče, nebudeme mít ten správný přístup. Na co si tedy dát pozor? A jak z kroužku svého dítěte můžeme profitovat i my?
V zásadě neexistuje jen jeden jediný druh jógy. Rozlišuje různé styly cvičení, speciálně zaměřené jógy apod. Ovšem u dětí toto rozdělení neplatí. Nehledejte tedy ten BEST OF kroužek, už od počátku zaměřený na určitý styl. A ani jógu pro pokročilé , protože „přece Anička chodila do gymnastiky, tak bude pružná dost.“ Jóga pro děti je o něčem docela jiném.
Zábava a cvičení v jednom
Zatímco jóga pro dospělé se obvykle skládá ze sekvencí přesně prováděných pozic (ásan), ta dětská zatím vše potřebné spíš jen naťukává okolo. Pozice jsou připodobňovány k různým zvířátkům, cvičí se za doprovodu básniček a písniček a důraz je kladen spíše na procvičení a zejména protažení celého těla, než na nějaké výrazné posuny vpřed.
Dokonalost není důležitá
Při provádění cviků platí v zásadě to, co u jógy pro dospělé:
- pozice nesmí v žádném případě bolet
- naopak námaha nebo tah svalů je žádoucí, ovšem ne nezbytný
- nikdy dítě nenutíme do něčeho, co samo nechce nebo na co se necítí
Pamatujte si, že u dětí vůbec nezáleží na přesném provedení pozice nebo dlouhodobé výdrži. Že nedá při pozici orla nohu dozadu a spíše si ji opře o koleno? Že při pozici pejska pokaždé padne na stranu? Nic se neděje. Nejhorší, co můžete pro své dítě udělat, je neustálé upozorňování na jeho chyby.
„Dej tam tu nohu pořádně. No prohni se víc, co se flákáš? Doma ti to šlo líp, tak se snaž!“ Takové věty nerozhodí jen dítě samotné, ale celý kolektiv okolo něj. Víte-li, že nedokážete mlčet, běžte raději během cvičení do jiné místnosti. Ocení to vaše dítě, lektorka (či lektor) i vy. Jde totiž o spolehlivou cestu k tomu, abyste tohle relaxační cvičení svému dítěti znechutili hned na začátku. Opravdu si myslíte, že si bude chtít ty samé cviky zopakovat později samo doma (jakkoliv je to žádoucí), když může z každého roku vykouknout rodič se svými „dobře mířenými radami?“
A nenechte se mýlit, tento přístup není žádoucí pouze u nejmenších dětí, ale také u těch ve věku až do 9-12 let. I pro ně byla měla být jóga stále ještě spíše odpočinkovou záležitostí a relaxem, už jen proto, že na většinu pozic ještě není jejich tělo dostatečně připraveno.
Respektujte možnosti svého dítěte, nepeskujte ho pro krátkou výdrž, malý rozsah pohybu nebo nechuť k některým pozicím. Jedině tak v něm vytvoříte dlouhodobě pozitivní základ (nejenom) k jógové praxi.
Vždyť oni si tam jen malují…
Další chyba, kterou rodiče při posuzování a hodnocení kurzu dělají. Když se cvičí, tak se přece cvičí, tak jak je možné, že si dítě donese z kurzu třeba vymalovanou mandalu nebo obrázek vytvořený za pomoci foukací fix, který mu musel zabrat alespoň 15 minut?
Nezapomínejte, že jóga je spíše než cvičením komplexním přístupem k relaxaci mysli i těla. Barvení pastelkami uvolní mysl, foukání do fix zase zlepšuje dýchání. Stejně například nošení peříček tam a zpět přes pokoj v prstech na nohou, zlepšuje postavení a zesílení nožní klenby. A takových případů bychom mohli najít více. Přestaňte se tedy dívat na dětskou jógu z „dospěláckého pohledu,“ jedině tak může objevit její tak žádoucí mnohovrstevnatost.
Cvičit s dítětem sami doma? Ano, ale…
Jednou týdně na jógu docházet nestačí, jestliže ve zbývajících dnech po doporučených cvicích ani nevzdechnete. Nenuťte však dítě do intenzivního cvičení každý den. Jemně připomínejte, ale nenařizujte. Cvičí celý týden jen jednu ásanu, která se mu právě líbí? Výborně. Zacvičí si pouze pět minut před spaní a jinak nic? I to je dobře.
Ovšem vyplatí se vyzkoušet vhodnou motivaci. Neslibujte odměny, místo toho si zacvičte také. Spíš se ptejte než ukazujte. Třeba věta „Nepamatuješ si, jak jste dělali s Pepíčkem toho lva?“ může nastartovat pěkných 15 minut cvičení. Nebojte se udělat ze sebe „hloupé,“ nechte dítě, aby vás učilo.
„Mě bolí záda, ukaž mi tu kočičku…“ má hned dva a možné dopady: dítě zavzpomíná na prožitou lekci a vy se konečně donutíte cvičit na tu bolavou bederní páteř, což jste si slíbili už nejméně v předminulém roce. Z jógy pro děti se tak snadno může stát rituál pro celou rodinu. A to zdraví prospěšný, přirozeně stmelující a uvolňují.
Ale paní učitelka říkala…
S touto větou se setkáte pokaždé, když dítě v některé z pozic opravíte. Zkuste se společně dopátrat toho, co jste v lekci dělali. A když to nepomůže a dítě si stále povede svou, dejte se na ústup. Jen při příští lekci upozorněte trenéra na chybu, kterou podle vás vaše ratolest dělá. Často totiž vůbec o chyby nejde, spíš o omezené možnosti dětského těla při jógových ásanách. To však rodiče zpravidla nepoznají a v dobré víře by mohli i ublížit. Pamatujte si, že nesprávně prováděná ásana, pokud nejde přes bolest, dětem v krátkém čase nijak neublíží.
A vám taky ne, pokud se rozhodnete v rámci společného tréninku jeho chyby (třeba i nevědomky) zopakovat. Pozor by si měly dát jen ženy, které aktuálně očekávají další přírůstek do rodiny. Některé pozice jsou pro ně totiž vyloženě nevhodné a v extrémních případech i nebezpečné. Nebojte se upozornit lektora či lektorku na svá omezení, rádi vám poradí, které pozice vám aktuálně nebudou dělat dobře. A dítě se tím alespoň pocvičí v samostatnosti. A kdo ví, možná bude později samo učit svého brášku či sestřičku tomu cvičení, co ho ( i po letech) tak strašně moc baví.
Více článků najdete na medicka.cz