Kýla znamená vyhřeznutí určitého orgánu z dutiny břišní oslabeným místem buď do jiné dutiny, nebo navenek. Nejčastějším místem, kde může kýla vzniknout je buď část těla, kde se napojují vrstvy, anebo místo, které vzniká oslabením zásahu po operaci či úraze, tedy v jizvě.

Kýly jsou dvojího typu, a aby to nebylo jednoduché, oba typy se ještě dělí.

Prvním dělením bývá na vrozené a získané. S některými se dotyčný již narodí, jsou tedy tzv. kongenitální (vrozené), které vznikají neuzavřením fyziologických otvorů, většinou u nedonošených dětí. Mezi takové patří např. kýla tříselná, brániční nebo pupeční. Druhým typem jsou kýly získané za života, ty mohou být, stejně jako vrozené, tříselné, pupeční a brániční. Navíc se ještě mohou během života objevit femorální (v tříselné oblasti), obturátorové (druh vnitřní kýly, která se vyskytuje v oblasti kostěné pánve) či kýly v jizvě.

Další typy jsou odvozené podle toho, zda vzniknou uvnitř těla, nebo na jeho povrchu, mluvíme tedy o vnitřních nebo zevních. Vnitřní vznikají logicky uvnitř těla, většinou mezi orgány dutiny břišní, zatímco obsah zevních kýl prostupuje oslabeným místem v dutině břišní, a tu nakonec i opouští. Taková je viditelná okem, na povrchu těla.

Kdo je nejvíce ohrožen vznikem kýl?

Většina lidí se s pojmem „kýla“ setkala, buď u sebe samého, nebo někoho v rodině. Jedná se o poměrně častý jev, někdo s kýlou může žít bezproblémově celý život, jiný musí podstoupit okamžitou operaci. Záleží na umístění, útlaku ostatních, v blízkosti ležících, orgánů a také na celkovém stavu dotyčného.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé, kteří zvedají těžká břemena a obecně jsou vystaveny stavům, při nichž je na oslabené místo vyvíjen větší tlak. Dalším faktorem vedoucí ke vzniku kýl je těhotenství, kvůli vyššímu tlaku břicha na ostatní orgány, dále obézní lidé nebo lidé, kteří trpí objemným nádorem v oblasti dutiny břišní. V neposlední řadou je vina kladena také na fakt, kdy pojivo tkání je oslabené, kdy se objevuje v dutině břišní větší množství vody nebo také muži se zbytněním prostaty, což utlačuje ostatní orgány a vede též ke vzniku kýly.

Mám kýlu???

Toto onemocnění je příznakově poměrně slabé, můžete si všimnout netypického vyklenutí, můžou vás trápit střevní potíže nebo můžete pociťovat bolest. Ale také nemusíte cítit ani vidět, vůbec nic, a kýla je přesto vaším nezvaným společníkem. Záleží na jejím umístění a na obsahu, který v kýle je. Tím obsahem může být střevo, omentum (předstěra břišní), močový měchýř, příp. jeho výchlipka.

Samotná diagnostika není vůbec nepříjemná. Jde vlastně jen o palpační (pohmatové) vyšetření zkoumaného místa a pokus navrátit kýlní obsah zpět do dutiny břišní (u zevních kýl). V případě vnitřních kýl je žádoucí provést sonografické vyšetření břicha, což je nebolestivý výkon, kdy se pouze zjišťuje uložení, případné pronikání kýly do ostatních orgánů. V ojedinělých případech se přistupuje ke gastroskopii (endoskopické vyšetření žaludku) či ezofagoskopii (endoskopické vyšetření jícnu), a to především u bráničních kýl.

Kýlu zatlačím, na operaci nemusím….?!!!

Ano, mnoho lidí, v případě, že trpí zevní kýlou, se domnívá, že postačí kýlu zatlačit zpět do dutiny, ze které vystupuje, případně používat kýlní pás, jehož pravidelné nošení brání kýle znovu se dostat na povrch těla. Jenomže takovýto způsob terapie je naprosto nedostatečný. Zde totiž neléčíte příčinu, ale samotný, již vzniklý problém, a to kýlu z těla nedostane. Mnohokrát je pacient s kýlou objednáván k plánovaným operacím, které mají různě dlouhou čekací lhůtu, proto, v tomto období „čekání“ je žádoucí zatlačit na kýlu a případně nosit kýlní pás, ale jindy to vhodné není.

Pokud lékař usoudí, že je nutná chirurgická terapie, dochází k operaci, kdy je buď kýlní vak vrácen zpět do dutiny, a chirurgicky se zpevní oslabené místo, kudy kýla prostupovala. Nebo dojde k totálnímu odstranění kýlního vaku spolu s obsahem a následnému provedení tzv. plastiky. Kýlních plastik je několik druhů, záleží na druhu kýly.

Jaké jsou preventivní kroky?

Velmi důležitá je prevence, jako taková. Nejlepší je samozřejmě dělat vše proto, aby ke kýle vůbec nedošlo. Ne vždy to však jde, především vnitřní kýly jsou téměř neovlivnitelné. Pokud už tedy dojde k operaci, je nezbytné dodržovat několik postupů, které zabrání opětovnému vzniku kýl.

  • Nezvedat těžká břemena
  • Dbát na správnou životosprávu s omezením vzniku zácpy a následnému tlaku při vyprazdňování stolice
  • Pomáhat si rukou přidržet inkriminované místo při kýchání, kašli či smíchu
  • Snažit se regulovat svoji hmotnost, a to i ve smyslu hubnutí, špatná je nadváha, problémem bývá i prudké snížení hmotnosti
  • Pravidelné posilování břišních svalů

A co komplikace? Velký problém..

Mezi nejzávažnější patří uskřinutí kýly, kdy dojde k zaškrcení obsahu kýly, právě velkým tlakem. V tomto případě nedochází k výživě střeva, střevo je neprůchodné (ileus) a hrozí postupné odumírání střevní tkáně. Dalším problémem mohou být srůsty, zánět kýlního obsahu, případně městnání obsahu kýly.

Vždy se jedná o nebezpečné komplikace, jejichž léčbu posuzuje lékař. Abyste však těmto nepříjemnostem předešli, je dobré sledovat prvotní projevy, netypické příznaky či problémy a bez váhání navštívili lékaře. Někdy hrají důležitou roli i „obyčejných pár minut“.

Více článků najdete na medicka.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na