Nádory obecně patří mezi nejzávažnější choroby vůbec a postihují stále větší procento lidí. Je to dáno dnešním hektickým způsobem života, nadměrným stresem a špatnou životosprávou, která se opírá především o fastfoody a nepravidelný příjem potravin. Konkrétně karcinomem tlustého střeva trpí až 20% obyvatel. Je to enormně veliké číslo, patří k nejčastějším nádorům u mužů vůbec a jeho prognóza není nijak příznivá. Záleží pochopitelně na průběhu onemocnění, na typu nádoru a také na tom, v jaké fázi pacient s potížemi přichází. Nic z toho však nemění na nepříjemnosti celého průběhu choroby a narušené psychice, která je v tomto případě velmi zatížená.

Nádory tlustého střeva dělíme na benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné), které se ještě dále mohou dělit.

  1. Benigní nádory

Benigní nádory tlustého střeva jsou dvojího typu, buď polypy, nebo adenomy. Polypy vycházejí ze sliznice střeva, většinou mají stopkovitý tvar a mohou růst ojediněle nebo jako mnohočetné seskupení několika polypů, čemuž se říká polypóza. Polyp ani polypóza sami o sobě sice ještě nemusí být nádorem, ale co se týče léčby, přistupuje se k nim, jako by již nádorového bujení byly. Často se totiž mohou v rakovinu tlustého střeva zvrhnout, tudíž jediné řešení, stejně jako u jakýchkoli jiných patologických útvarů, je jejich chirurgické odstranění.

Jaký je rozdíl mezi polypem a polypózou?

Polypy bývají nejčastěji v konečníku či v esovité kličce tlustého střeva, což je část těsně před konečníkem, směrem od střeva. Projeví se tak, že budete krvácet z konečníku, přičemž krev bude světlá. Polyp je totiž křehký a při tlaku na konečník, nejčastěji v době vyprazdňování, může polyp prasknout a zbarvit stolici do červena. Dále může docházet k zácpě, anebo k bolestivému vyprazdňování. Jsou to poměrně totožné příznaky, jako v případě hemoroidů. Čili jedinou jistotou je navštívit lékaře, aby vám osvětlil příčinu a daný problém začal co nejrychleji řešit.

Naproti tomu polypóza, čili vícečetné seskupení polypů, které se nejčastěji vyskytují u více než 3 – 5 lidí v rodině, je provázena poněkud odlišnými příznaky, což je dobré vodítko k rozpoznání problému. U těchto benigních nádorů je typické krvácení, bolest břicha, pacient bývá anemický (chybí mu dostatek železa z důvodu velkých krevních ztrát), může bát dehydrovaný a trpět vleklými vodnatými průjmy, z čehož plyne právě již zmíněná dehydratace.

Léčba vždy pouze chirurgická!!!

V případě polypů je nutné odstranit samotný polyp, buď při rectoskopii (pokud se polyp nachází v konečníku) nebo při kolonoskopii (je-li polyp v tlustém střevě). Pokud jde o polyp vyskytující se v rectu a výkon se tedy provádí při rectoskopii, celý proces vypadá tak, že pomocí diatermické kličky, která se obtočí okolo polypu v konečníku, dojde k zahřátí polypu a jeho následnému upálen. Takto odstraněný polyp potom odchází stolicí z těla ven. Jedná–li se však o polyp zhoubný, je nutné odstranit větší část střeva z důvodu minimalizace dalších případných nádorových bujení.

Terapie u polypózy je o něco náročnější. Protože se jedná o seskupení více jak pěti polypů, musí se provést tzv. totální kolektomie – totální odstranění tlustého střeva. Je to výkon poměrně náročný, především na psychiku nemocného, ale dobrou zprávou je, že tento výkon nevede k dočasné ani trvalé kolostomii (vývodu střeva). V této situaci se provádí tzv. ileoánoanastomóza – čili jakási spojka mezi ponechaným tenkým střevem a ánem, což je vlastně vyústění konečníku na povrchu těla, kudy poté běžně odchází stolice.

I když se může zdát, že se, díky hrůzostrašným názvům, jedná o naprosto šílenou věc, kterou by nikdo nepřál ani nejhoršímu nepříteli, je zřejmé, že nic lepšího a příjemnějšího polypózu z těla nedostane. Pacient je navíc dispenzarizován a sledován u lékařů na pravidelných tříměsíčních prohlídkách, jelikož zrovna tento typ nádoru se často může zvrhnout v nádor maligní.

  1. Maligní nádory

Zhoubným nádorem tlustého střeva bývá tzv. kolorectální karcinom čili jde o nádor postihující tlusté střevo a zároveň konečník. Jedná se o nejčastější zhoubný nádor vůbec, věkově nezná žádnou hranici, mohou být postiženi lidé nad 70 let, ale docela běžně již i třicetiletí jedinci. Nejčastěji je umístěn v rectu (konečníku), ale není výjimkou, pokud se objeví na několika místech současně.

Co se týče příčiny, důležitým predispozičním faktorem je již zmiňovaná polypóza, která po sobě ráda zanechává další spoušť.  Ale velkou roli hraje i životospráva nemocného. Karcinogenů v potravě je obrovské množství, nejvíce nebezpečné jsou však uzeniny, salámy, plísňové potraviny, smažená přepálená jídla, apod. Stres, nepravidelný příjem potravin, minimální příjem tekutin a málo vlákniny jsou pomocníky, které jen přiživují živnou půdu pro růst karcinomu.

Příznaky? Pokaždé trochu jiné…

Co se týče hlavních příznaků, velmi záleží na tom, kde je nádor umístěn. Jelikož se příznaky poměrně dost liší, lékař bývá poměrně rychle v obraze, z čehož vyplývá i rychlé zahájení terapie.

Jen pro informaci, malinko anatomie. Tlusté střevo se skládá z mnoha zákoutí a kliček a podle toho se každé kličce říká trochu jinak. Tlusté střevo začíná červovitým přívěškem (slepým střevem), pokračuje vzestupným tračníkem (směrem nahoru), pak se natahuje do roviny, čemuž se říká příčný tračník a poté sestupuje směrem ke konečníku. Tento úsek se jmenuje sestupný tračník, který přechází v esovitou kličku, navazuje na rectum a ústí v anus neboli řitní otvor. Mluvím o tom jen kvůli tomu, abyste si udělali přehled o tom, kde a v jakém místě, může nádor vzniknout, a jak se může projevovat.

  • Je–li nádor umístěn v pravé části konečníku, čili v místě vzestupného tračníku, průměr střeva je hned od začátku široký, střevní obsah bývá řídký, u střeva nehrozí zúžení ani uzavření, což se projevuje tím, že pacient je hubený, pociťuje bolestivost v pravém podbřišku (což může imitovat zánět slepého střeva), může být malátný a mít teploty, v tomto případě hrozí i anémie, jelikož je střevo rozšířené, je zde větší možnost vstřebávání toxických látek
  • Pokud se nádor nachází v levé části konečníku, čili v sestupném tračníku a částí esovité kličky, střevo je naopak užší, střevní obsah pro změnu hustší a právě zde hrozí zúžení až uzavření střeva s následným vytvořením ilea (zastavení střevní činnosti). U pacienta se střídá období průjmů a zácpy, jinak bývá většinou celkový stav dobrý
  • Nastane–li postižení konečníku, pacient trpí bolestivým nutkáním na vyprázdnění i bolestivou defekací, dochází ke krvácení z rekta, kdy je viditelná jasně červená krev

Velkým problémem bývá v tomto případě metastazování a to buď do blízkých regionálních mízních uzlin v oblasti břicha, případně cestou krevní může proniknout do jater.

Diagnostika nádoru

Mezi hlavní vyšetřovací metody patří především anamnéza – rozhovor pacienta s lékařem a podrobné popsání příznaků, dále vyšetření fyzikální (poslech – zda není ileus, pohmat – je možná hmatatelná rezistence) a neinvazivní metody završují odběry krve. Poté přicházejí na řadu právě o něco nepříjemnější, invazivní metody, které jsou však vzhledem k přesnosti příznaků nutné provést. Patří sem rectoskopie (endoskopické vyšetření konečníku), kolonoskopie (endoskopické vyšetření tlustého střeva), irigografie (endoskopické vyšetření tlustého střeva, kdy je při endoskopii zavedena pacientovi kontrastní látka do střeva a poté dochází ke snímkování celého střeva, což vede k lepší a jasnější diagnostice). Následuje CT břicha či sonografie jater – což se provádí kvůli již možným vzniklým metastázám.

A co terapie? Jedině operace…

Léčba je vždy chirurgická. Cílem celé nepříjemné situace je odstranění nádoru s okolní tkání a příslušnými lymfatickými uzlinami, které mohou být také napadeny nádorem. Pokud je nádor objeven včas a ještě není tak velký, provádí se vlastně nejšetrnější způsob operace, což je „jen“ odstranění postižené části s následným sešitím dvou zbývajících konců střev k sobě. Postihuje–li však nádor větší část střeva, odebírá se celá polovina tlustého střeva, záleží na lokalizaci nádoru. Tomuto výkonu se říká hemikolektomie, a ta může být buď pravostranná (pokud je nádor v pravé črásti střeva, kdy se odebírá apendix, příčný i vzestupný tračník), nebo levostranná (nádor se nachází v levé části střeva a odstraňuje se příčný a sestupný tračník spolu s esovitou kličkou). V obou případech bývá zachován konečník, což znamená, že stolic může stále odcházet běžně ze střeva.

Existují totiž případy, kdy se nádor operovat nedá, nebo je již tak rozsáhlý, že by nebyla šance ho odstranit úplně. V takové situaci dochází k vytvoření anastomóz – čili spojek, kdy se postižená část střeva jakoby překlene, aby nedocházelo k případnému zauzlení střeva. Je to poměrně náročná operace, ale stále je ještě šance, že stolice odchází normální cestou a nebude nutné provést stomii, čili vývod střeva.

Dalším typem, v případě neoperativního nádoru, je totiž provedení kolostomie, čili vyústění tlustého střeva na povrch těla. Jelikož se jedná o specifický typ operce a především o velmi choulostivou a intimní situaci, podrobněji ji proberu v některém z příštích příspěvků.

Doplňkovými typy terapií ještě bývají radioterapie či chemoterapie. Bývají indikovány většinou po operaci, jako podpůrný typ léčby.

Nádorové onemocnění obecně je fyzicky, ale hlavně psychicky, nejnáročnějším typem nemoci. Je to velmi těžké jak pro pacienta samotného, už jen smíření se s diagnózou rakovina, ale mnohdy ještě těžší pro okolí a blízké členy pacienta. V tomto případě je dobrá je jediná rada. Nepodceňujte jakékoli netypické příznaky a okamžitě běžte k lékaři. Sami vidíte, že každá chvíle je velmi drahá a doslova minuty hrají významnou roli v léčbě a následných komplikacích. Obzvlášť v dnešní době nárůstu nemocných je prevence, včasná diagnostika a neprodlená léčba víc než cokoli jiného.

Více článků najdete na medicka.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na