Žaludek je vakovitý orgán, připomínající písmeno J. Slouží k uložení a rozložení potravy, a to pomocí trávicích šťáv a enzymů v nich obsažených. Dále žaludek tvoří kyselinu chlorovodíkovou, jejíž kyselé pH napomáhá organismu hubit případné bakterie obsažené v potravě. Někdy ale může dojít k přemnožení bakterií nebo k nerovnováze žaludečního prostředí, a dochází k zánětu žaludku.
Zánět žaludku – gastritida
Jedná se o zánětlivé onemocnění žaludku, který postihuje žaludeční sliznici. Toto onemocnění může mít formu akutní či chronickou, záleží na příčině, příznacích i délce trvání potíží.
Akutní forma vzniká náhle, většinou po dietní chybě, po požití velkého množství léků či léků obsahující kyselinu acetylsalicylovou, jako je např. Acyplyrin. Může se také objevit po bujarém večírku, kdy jste to přehnali s alkoholem, nebo při nadměrném stresu. Tato forma zánětu se projevuje většinou nechutenstvím až zvracením, bolestí simulující pálení žáhy – v oblasti epigastria (nahmatáte uprostřed mezi prsy, těsně pod žebry), dále poruchou dechu, plynatostí, únavou, zvýšenou teplotou či průjmem.
Chronická forma gastritidy vzniká pozvolna, nemusí se na člověku vůbec nijak projevit, což s sebou nese riziko, že dotyčného nebude možné začít včas léčit. Dělí se ještě na několik podstupňů, právě podle vyvolávající příčiny:
- A-gastritida – neboli autoimunitní zánět, v tomto případě se bílé krvinky omylem domnívají, že žaludeční buňky jsou jejich nepřátelé, začnou proti nim bojovat a tvořit protilátky
- B-gastritia – tzv. bakteriální zánět, kdy hlavním a jediným viníkem je tzv. Helicobacter pylori. Je to bakterie, kterou v sobě nese téměř každý z nás, ale jen nějaké procento lidí, pravděpodobně z genetických příčin, se není schopno infekci ubránit. Jedná se o nejčastější příčinu chronických zánětů.
- C-gastritida – čili chemický zánět, v jehož případě se dostávají ke slovu chemické látky z léků, které člověk dostane do těla.
Jak se zánět diagnostikuje?
Člověk se s výše popsanými potížemi většinou dostává do nemocnice, kde jsou provedeny krevní testy, zavedena přísná dieta, a především okamžité provedení gastroskopie. Sice se mnohým z nás už jen při vyslovení tohoto slova protáčí nechutí panenky, ale určitě se dá toto nemilé vyšetření vydržet. Když nic jiného, musí Vás hřát pocit, že potom budete vy i lékaři o krok blíže k vysvětlení potíží. Samotné vyšetření netrvá déle než 10 minut a člověk musí být na lačno. Při vyšetření, kdy se slabá hadička zavede ústy, přes hltan a jícen až do žaludku, se odebere tkáň z žaludku na histologické vyšetření. Z jeho výsledků lze pak se 100%jistotou určit, o jaký typ zánětu se jedná a naordinovat tak vhodnou terapii.
Čím se zánět léčí?
V případě akutní formy povětšinou stačí 2 – 3 denní klid na lůžku a dieta, ve které vynecháme tučné, kořeněné i sladké potraviny. Nejvhodnější jsou suchary, den staré rohlíky, (ne chléb), bramborová kaše, vařené či dušené kuřecí maso. Vhodný je i masový či zeleninový vývar a do budoucna se vyvarovat dráždivých potravin, alkoholu i léků. Z tekutin je nejvhodnější slabý černý čaj, do kterého vhodíte několik kostek ledu – studené totiž omezuje pocit na zvracení a podrážděný žaludek se zklidní.
Pokud lékař diagnostikuje gastritidu chronickou, je nutné brát léky. Za normálních okolností je v žaludku obsažena kyselá kyselina chlorovodíková, která nám nijak nevadí. V případě gastritidy je však její kyselost nežádoucí, proto se podávají léky na snížení kyselosti a k normalizaci žaludeční rovnováhy, vhodné jsou i probiotika. Je-li původcem infekce již zmiňovaný Helicobacter, je nutné podat tzv. trojkombinaci léků (dvoje antibiotika a lék upravující kyselost žaludku).
Gastritida je nevyzpytatelné onemocnění. Pokud není včas odhalena a léčena, může vyvolat žaludeční vředy, případně i rakovinu žaludku. Prevencí je zdravá životospráva, eliminovat ze svého života stres a omezit léky s kyselinou salicylovou.
Více článků najdete na medicka.cz