K horním cestám dýchacím řadíme dutinu nosní, nosohltan a ústní část hltanu. Všechny zmíněné orgány může postihnout zánět, buď každý orgán zvlášť anebo všechny najednou. Ve většině případů, kdy je zánětem postižena jedna oblast orgánu, velmi rychle postupuje i k druhému, a zánětem je poté postižena celá oblast horních cest dýchacích, čemuž následně odpovídají i příznaky. Ale začněme od začátku…
Zánět je vlastně obranný mechanismus, kterým se tělo brání proti infekci. Nastává hned díky několika vlivům. Jednak bývají na vině viry, mnohdy i bakterie, případně plísně či kvasinky. Méně častou, ale neopomíjenou, příčinou může být prach, kouř či dráždivé plyny, a pokud k tomu všemu máte sníženou imunitu, pohybujete se v přetopených místnostech se suchým vzduchem nebo jste někde prochladli, jistotu tvorby zánětu máte více než jistou.
Máte kašel? Nemusí jít nutně o zánět…
Mezi prvotní příznaky zánětu horních cest dýchacích patří únava, subfebrilie (zvýšená teplota) až horečka, rýma (v případě virové infekce bývá vodnatá a bílá, pokud jsou na vině bakterie, dochází k žlutozelené sekreci), dále bolest hlavy či krku, zánět spojivek, a právě také kašel. Je to vlastně reflex vybavený podrážděním zóny pro kašel, k níž patří dýchací cesty, pohrudnice, jícen a také zevní zvukovod. V případě zánětu horních cest dýchacích bývá kašel způsobený především zánětem, kašel bývá nejprve suchý, kdy nedochází k vykašlávání a může být doprovázen dokonce bolestí za hrudní kostí, což často imituje zánět plic. Jenomže již zmíněný kašel může být přítomen i u jiných nemocí dýchacího systému – třeba u zánětu pohrudnice, u plicní tuberkulózy, nebo u rozšíření plic. Proto je nutné pacienta prohlédnout, vyloučit zmíněné nemoci a zjistit pravou příčinu problémů.
Diagnostika zánětu
Asi ji znáte všichni. Pokud jste byli u lékaře s bolestí v krku, rýmou a dráždivým kašlem, nejprve Vám odebral krev na zvýšené imunoglobuliny, poté provedl výtěr z krku, poslechl si plíce, případně, byl-li chrapot a kašel opravdu nelichotivý, Vás odkázal na specializační pracoviště, kde provedli RTG plic, který v tomto případě bývá negativní. Dle původce příčiny, kterou lze dnes již v ordinaci zjistit odebráním tzv. CRP (neboli C – reaktivního proteinu, což je ukazatel zánětu a hodnotí, jak rozsáhlý zánět bývá), se pak nasazuje vhodná terapie.
A co možné komplikace?
Jako každé onemocnění, tak vlastně i „obyčejná“ chřipka, může mít řadu komplikací, počínaje nasazením nevhodného léku, co způsobí nežádoucí účinky, a konče vážnějším onemocněním, než které bylo původně na začátku léčeno. Může se vyskytnout pneumonie, čili zánět plic, a to tehdy, pokud viry či bakterie přestoupí dál dýchacím systémem na plíce. Stejně tak může dojít k sinusitidám, čili zánětům vedlejších nosních dutin. Tato situace hrozí především u malých dětí, které ještě neumí příliš smrkat a odsávání není dostatečné.
Většinou se však s nastolenou terapií tělo dobře snáší, zánět postupně ustupuje a většinou do jednoho týdne bývá po největších problémech. Pokud má ovšem pacient ještě jiná onemocnění, jako třeba cukrovku nebo ischemickou chorobu srdeční, je riziko, že tento zánět může již zmíněné choroby u člověka zhoršit.
Jaká je tedy samotná léčba?
Pokud je tím největším viníkem nějaký vir, většinou postačí klid na lůžku, popíjení dostatečného množství teplých tekutin, především bylinkových čajů s medem. Dále jsou vhodné obklady na bolavý krk, kdy se doporučuje tzv. Priessnitzův obklad. Provádí se tak, že bolavý krk ovážete vlhkou látkou (nejlépe namočenou ve slivoviciJ), přiložíte igelitový sáček a úplně nakonec přiložíte suchý obklad. Vlivem igelitu se vlhká látka zapaří a teplo, které začne produkovat, má protizánětlivé a analgetické účinky. Je vhodné pobývat v dobře větraném, ale teplém prostředí, takže žádná přetopená místnost, vlhko obstaráte položením třeba mokrých ručníků na topení, případně pořídíte zvlhčovač vzduchu.
Co se týče medikamentů, vhodné jsou antipyretika na teplotu (Paralen, Ibalgin), antitusika na suchý kašel (Sinecod, Ditustat) nebo expektorancia na podporu vykašlávání, buď ve formě tablet, sirupů, ale i inhalačních přípravků. Vhodnými prostředky jsou třeba Mucosolvan, Bromhexin, Tacholiquin, apod.). Jako doplňkové léky mohou být podávány vitamíny.
Je-li na vině bakterie, jsou nutná antibiotika a klid na lůžku. Mnoho lidí mávne nad doporučením lékaře rukou a antibiotika vesele užívá i při chození do práce, ale nejlepší varianta to rozhodně není. Jednak tělo postižené zánětem potřebuje klid, aby se zánět nešířil do dalších částí těla a nezpůsobil komplikace, ale také proto, aby antibiotika dobře zabrala. Každým onemocněním nám tělo říká „Zbrzdi!“, nechceme to mnohdy příliš vnímat, a raději se dopujeme fůrou léků, které nám však, při našem tempu a vypětí, ani nemohou zabrat.
Opakují-li se vám či blízkým v rodině neustále dokola záněty horních cest dýchacích, zauvažujte o očkování, případně zjištění, zda nejste nosiči infekcí právě vy. Často stačí několik preventivních opatření a chřipka vás nechá dlouho na pokoji:-)
Více článků najdete na medicka.cz