Virová hepatitida je zánětlivé onemocnění jater, která jsou způsobeny viry mnoha druhů – nejrizikovějšími viry bývá vir A, dále B, C, D, E, F, G. Dalším typem může být EBV virus, který způsobuje infekční mononukleózu nebo CMV tzv. cytomegalovirus. Každý typ hepatitidy má pozměněné příznaky i průběh, záleží na agresivitě viru.

Virová hepatitida typu A – VHA – nemoc špinavých rukou

Tento zánět postihující játra vzniká působením RNA enteroviru neboli střevního viru. Je průkazný ve stolici, a to dva týdny před a týden po vzniku žloutenky. Diagnostikuje se pomocí protilátek proti tomuto viru, s tím, že inkubační doba, což je doba od proniknutí viru do těla až po projevení příznaků, bývá v tomto případě 15 až 50 dní.

Někdy se může virová hepatitida projevovat zažloutnutím očních sklér a sliznic, pacient může vypozorovat tmavou moč a světlou stolici, ale mnohdy probíhá onemocnění úplně asymptomaticky (bez příznaků), především u mladých lidí se jeho přítomnost nemusí vůbec ničím prokázat. Což je pochopitelně pro průběh a případnou léčbu nežádoucí, jelikož se pacient dostává k lékaři mnohdy již pozdě.

VHA je známá jako nemoc špinavých rukou, tedy přenos je víc než jasný. Odborně se tomuto způsobu přenosu říká, fekálně-orální cestou. Proto hygiena, nejen po použití toalety, je více než nutná. Lidé, kteří VHA prodělali, jistě mají do konce života o nepříjemné vzpomínky vystaráno a věřím, že jejich první kroky vedou vždy k umyvadlu a teplé vodě s mýdlem. Hygiena je ale na místě u každého člověka, především u dětí by měla představovat alfu a omegu jejich dne.

Jsou období, kdy vznik tohoto druhu choroby je prokazatelný u většího počtu lidí, může mnohdy docházet až k epidemiím, ale prognosticky se jeví toto onemocnění dobře, přestože léčba bývá složitá. Proti tomuto druhu zánětu se dá očkovat.

Virová hepatitida typu B – VHB

Hepatitida typu B je způsobena DNA virem. Jeho průkaznost se objeví v krvi za 6 týdnů po prodělané infekci a většinou mizí do tří měsíců. Pokud však jeho hladina přetrvává i nadále, v takovém případě se hovoří o nosičství, čímž trpí přibližně 10% všech nakažených tímto typem zánětu.

U hepatitidy B je cesta přenosu parenterální, čili krví, slinami, spermatem, bohužel i z infikované matky na plod v děloze. Máte-li zálibu v tetování, preferujete alternativní léčbu akupunkturou, nebo občas zajdete na manikúru, dbejte zvýšené opatrnosti, všechny tyto zmíněné situace mohou být otevřenou branou pro vstup infekce.

Inkubační doba je u virové hepatitidy B asi 50 – 180 dní, přičemž část nosičů může přejít do chronického stádia a po několika letech postupně přechází až k jaterní cirhóze či k selhání jater.

Proti tomuto typu žloutenky se dá očkovat. V případě nosičství se používá tzv. pasivní imunizace, kdy se do těla vpravují již hotové protilátky, jde o látku zvanou HEPAGA. V případě aktivní imunizace, která se plošně povinně očkuje malým dětem, se vpravují do těla protilátky oslabené a organismus si musí vlastní protilátky vytvořit sám. Očkovací látka se jmenuje ENGERIX.

Virová hepatitida typu C – VHC

Tato hepatitida je způsobena RNA virem, a co se týče přenosu, nejčastější způsob je krví. Z toho důvodu bývají nejohroženější skupinou pacienti přijímající krevní transfuzi.

Prognosticky i příznakově se velmi podobá hepatitidě typu B, tedy onemocnění může probíhat asymptomaticky, pokud člověk skutečně dodržuje režimová dietní opatření, vyhýbá se alkoholu a užívá léky, které má předepsané. V takovém případě je průběh onemocnění velmi pomalý, takřka neměnný a dá se s tím žít velice dlouho.

Virové hepatitidy typu D, E, F a G se u nás v republice prakticky nevyskytují, jejich výskyt je ojedinělý i po světě, tudíž se konkrétnější specifikací těchto typů hepatitid více zabývat nebudu.

Léčba virových hepatitid obecně

Virová hepatitida je léčitelná, ale jde o běh na delší trať. V akutní fázi je nutné držet přísnou dietu s omezením tuků a absolutní zákaz alkoholu. Nutná je medikamentózní terapie, kdy se podávají léky na podporu jater (např. Lipovitan, Flavobion, Essentiale forte), doporučuje se popíjet jaterní čaje a obecně změnit životosprávu, především s ohledem na stravu zatěžující játra. Po odeznění akutní fáze a nastolení relativního klidu je možné zahájit léčbu tzv. interferonem alfa, což je bílkovina, která je schopna ve vyšších dávkách likvidovat viry v játrech a vyléčit tak daný zánět. Podobný protivirový účinek má také tzv. ribavirin, ale z hlediska množství nežádoucích účinků, které oba léky vykazují, se stále hledají nové a vhodnější alternativy, které by pacientovo zdraví co nejméně zasáhlo.

Rizikové faktory, které mohou zvýšit výskyt hepatitid:

  • nedostatečná hygiena
  • intravenózní užívání drog
  • promiskuita
  • pohlavní choroby a nechráněný pohlavní styk
  • práce ve zdravotnictví

Virové hepatitidy souhrnně jsou pro život člověka dost nepříjemné. Jednak kvůli léčbě, která s sebou přináší řadu nových a zásadních opatření, což ne každému, především nevzornému, pacientu „sednou“. Ale také jde o poškození jater, což je velice důležitý orgán a jakákoli zátěž na něj kladená, představuje pro organismus do budoucna určité riziko. Dbejte na své zdraví a varujte se faktorů, které by mohly ke vzniku hepatitid přispívat. Jedna vytetovaná růže za cenu dlouhodobého a vleklého zánětu je přece jen dost tvrdá daň…

Více článků najdete na medicka.cz

Komentujte

avatar
  Subscribe  
Upozornit na