Stomie neboli vyústění tlustého střeva navenek přes stěnu břišní je výkon, který většina lidí považuje za nejhorší noční můru. Dokonce jsem slyšela názor, že by dotyčný raději zemřel, než se dožil této situace.
Nelze v žádném případě soudit, je jasné, že pokud se do takovéto situace nedostane člověk sám a nezažije ji na vlastní kůži, nemá absolutně žádné právo hodnotit a posuzovat jakékoli rozhodnutí nemocného člověka. Jisté je, že život naděluje někdy pekelně těžké zkoušky a zkoumá, jak se k nim člověk postaví. Zvládne ji? Položí ho? Nebo se někdo naopak lstivému osudu dokonce vysměje do obličeje a ukáže mu, jak umí bojovat?
Stomie bývá konečné řešení při nádoru tlustého střeva, konkrétně při kolorektálním karcinomu. Tato nemoc postihuje buď konečník, nebo tlusté střevo, a pokud již nádor zasahuje do tkání a postihuje rozsáhlou část střeva, je nutné kolostomii provést. Může být provedena buď jako plánovaný výkon právě při onemocnění nádorem. Ale také ji lze provést akutně, např. při ileu (neboli zauzlení střev, což bývá častá komplikace u tohoto onemocnění). V takovém případě, kdy stolice nemůže odcházet a hromadí se ve střevě, musí dojít k naříznutí jeho části a vyvedení střeva na povrch těla, aby stolice mohla odejít.
Dělení stomií
Stomie může být dočasná, tedy taková, která je provedena jen na čas, dočasně. Je to právě u ilea, kdy dojde k vyvedení střeva na povrch těla kvůli odchodu stolice, poté se uzavřené střevo zprůchodní a zpět se našívá do dutiny břišní. Tento stav trvá různě dlouhou dobu, záleží na závažnosti ilea, na případných komplikacích, a také na stavu dotyčného. Je to pro pacienta velmi zatěžující situace, ale vidina, že jednou bude stomie odstraněna, je pro takového pacienta příznivá a dodá mu pocit optimismu.
V opačném případě se provádí stomie trvalá. Bývá to nejčastěji u karcinomu konečníku, a tehdy musí být střevo vyvedeno na povrch těla navždy, není šance, že se může vrátit zpět. Pro pacienta je už jen pouhé diagnostikování nemoci, velký šok, pokud mu lékaři sdělí nepříjemnou pravdu, trvá dlouho, než se s tím vůbec pacient smíří, mnohdy k takové situaci nikdy nedojde, a nemocný pak netrpí pouze onemocněním střev, ale především dostává na frak jeho psychika.
Dále se stomie mohou rozdělovat podle způsobu provedení na nástěnnou, dvouhlavňovou (neboli axiální) a koncovou. Dalším dělením se ještě stomie člení podle toho, kde jsou umístěny, čili buď tzv. cékostomie (v oblasti apendixu), nebo transverzostomie (což je vyústění příčného tračníku), případně sigmoideostomie (to je vyústění esovité kličky, což je oblast těsně před konečníkem).
Nevděčné komplikace
Stejně jako každá operace či onemocnění se může zkomplikovat. Konkrétně zde mohou nastat tyto případy:
- Stenóza – zúžení stomie – může k ní dojít, pokud pacient hodně zesílil, nebo pokud se vytvořily jizvy, dotyčný ji pozná podle toho, že trpí zácpou, která vede až k ileu, jediným možným řešením je dilatace – rozšíření stomie
- Prolabs – výhřez stomie – tato situace naopak nastává, když pacient hodně zhubne, dojde k tomu, že střevo se vysouká nad úroveň stomie a vyklenuje se nad ní, k úpravě dochází při repozici čili pokusu o návrat střeva zpět do stomie, lze to provést manuálně, aniž by muselo nutně dojít k operaci
- Vpáčení – retrakce – bývá u nadměrně silných pacientů, většinou postačí upravit stomické pomůcky a začít používat vhodnější
- Parastomální hernie – čili vytvoření kýly vedle stomie – vzniká tehdy, pokud pacient zvedá těžká břemena, nutností je v tomto případě operativní odstranění kýly a následná prevence vzniku této komplikace, a to tím, že dotyčný nebude zvedat těžká břemena nad 10 kg.
Jelikož se jedná o tělesně, ale také psychicky velmi náročné období. Představa pacienta, že stolice bude viditelná na povrchu těla ve stomickém sáčku, že bude možná pacient cítit, že bude omezen ve svém běžném denním režimu, čímž jeho sebevědomí utrží obrovskou ránu, je naprosto pochopitelné.
Existuje osoba, která se snaží pacientům toto náročné a nelehké období překlenout, nazývá se stomická setsra. Kromě pacienta samotného spolupracuje s lékařem i s pacientovou rodinou a snaží se eliminovat všechny negativní dopady na pacientovu psychiku. Pomáhá mu vybírat vhodné a správné pomůcky, ukáže mu, jaké jsou typy a druhy, jak se s pomůckami zachází, jak se samotná stomie ošetřuje, jaké jsou vhodné přípravky k očištění či regeneraci zahojené tkáně. Je po ruce, pokud si pacient neví s čímkoli rady, pokud potřebuje pomoci či poradit, několikrát dokola mu opakuje tytéž věci, jen aby se o svou stomii naučil správně starat, čímž je vlastně zaručená polovina úspěchu.
I psycholog hraje důležitou roli…
V neposlední řadě je třeba zmínit důležitou roli psychologa. Někdy je nutné, a naprosto pochopitelné, přistoupit k tomu, že nemocný začne navštěvovat psychologického terapeuta, který dovede pomoci. On umí říct, ve správné chvíli správné slovo, umí se pacientovi „podívat“ do duše a začít ji správně léčit.
Někteří lidé se domnívají, že jít k psychologovi je vlastně jakási prohra. Že přece nejsou žádnými blázny, aby chodili na psychologické sezení. Ne, to jistě ne, ale psycholog pomáhá naprosto běžně zdravým normálním a chytrým lidem, kteří se dostali do situace, se kterou se neumí poprat a vypořádat. Možná se zpočátku domnívají, že vše zvládnou, ale čas ukáže, že třeba úplně takovou pravdu neměli. Nestyďte se v případě potřeby psychologa navštívit, pomůže vám a dá vám pocit, že můžete zvládnout cokoli. K tomuto kroku by se měli odhodlat také blízcí rodinní příslušníci nemocného, život se stomikem může přinášet řadu situací, ve kterých nebudete vědět, co správně udělat, abyste nezbořili křehkou psychickou hranici pacientova stavu.
Každá pomoc je vítána, stejně jako lékař pomůže vyléčit fyzickou stránku těla, psycholog zase tu duševní. A protože naše tělo je úžasný maxiorgán stávající z mnoha systému, každý systém potřebuje jinou péči. Pokud jednomu dopřejete maximum, ale na dalšího se tak trochu vykašlete, tělo vám to vrátí, většinou i s nepříjemnými úroky v podobě mnoha zbytečných problémů.
Více článků najdete na medicka.cz